[1.] WJeřjme w gednoho Boha/ Otce wssemohaucýho:
Gehož Země y Obloha/ djlo gestiť samého.
[R.:/] Nás stwořil k swému obrazu/ swaté nesmrtedlnosti/
a když sme přissli na zkázu/ zas připustil k milosti.
- Wěřjme y w Syna geho/ Krysta Gežjsse, stále:
Gediného a prawého/ wssech nás mocného Krále.
R.:/ Genž Duchem Swatým gsa počat/ narodil se z Panny ctné:
O buď BOHU za ten poklad/ čest a chwálenj wěčné. - Zgewil se Swětu Král ten, w čas/ a na Oslátku přigel:
Když w Geruzamémě pro nás/ na smrt křjže giti měl:
R.:/ Trpěl, vmřel y Pohřben gest/ do Pekla mocně sstaupil/
wstaw z mrtwých, má z swým Otcem čest/ k němuž na Nebe wstaupil. - Odtud přigde zas k sauzenj/ žiwých y také mrtwých:
A swědčj mnohá znamenj/ žeť gest práwě we dweřjch:
R.:/ Rozgjmagjce sebě to/ w swých bjdách těssjme se/
že wykaupenj a léto/ nám to přjssti přinese. - Wěřjme w Ducha Swatého/ Těssytele wěřjcých:
O Cýrkwi wěřjme geho/ že gest Obec wssech Swatých:
R.:/ Té Cýrkwe Ženjch y hlawa/ gest Syn Boha žiwého/
a toť gest y násse sláwa/ že gsme lid prawý geho. - W swých mdlobách wěřjme sylně/ wssech hřjchů odpusstěnj:
Nabýwagjc neomylně/ z Krysta osprawedlněnj:
R.:/ Ne nám, Pane Bože, ne nám/
ale tobě slussi čest!
Tys sprawedlnosti původ sám/ při nás gen zlá žádost gest. - Těssjme se též wěřjce/ těla z mrtwých wzkřjssenj:
Že y nás Páně prawice/ probudj k oslawenj:
R.:/ W tom těle Božjho Syna/ vzřjme Wtěleného/
když nastane ta hodina/ ssťastná, zgewenj geho. - Wěřjme Bohu žiwému/ vprostřed swých neřestj:
Že nás k žiwotu wěčnému/ mocně ráčj přiwésti.
R.:/ O by prolomil Nebesa! O by přissel náss Wůdce!
Amen, přigdeť Pamětliw gsa/ na slib swůg, dosti prudce.